Blog

Ako zomrel Martin Luther ?!

31.10.2016 16:44

Lutherova mŕtvola ešte nevychladla, keď už, ako tvrdil jeho chválorečník Michael Coelius v pohrebnej reči prednesenej 20.februára 1546, rozširovali mnohí ľudia falošné správy o jeho smrti a "že diabol vymyslí ešte viac všelijakých a horších rečí pretože mu nejde o Luthera, ale o jeho učenie." Teda je jasné, že hneď po Lutherovej smrti kolovali o nej nepekené zvesti a keďže Eisleben bolo čisto lutheránske mesto, tieto reči museli vzniknúť len medzi lutheránmi z jeho najbližšieho okolia, jeho služobníkmi a tými, ktorí pri jeho smrti boli alebo boli k mŕtvole privolaní. Katolícki spisovatelia zaznamenali tieto povesti, takže čítame že "Luther náhlou, nečakanou a pritom biednou smrťou zahynul", "že bolo vidieť na mŕtvole pokrivené ústa (tortura oris) a odymenú (infuscatam) pravú stranu" (správa cujusdam civis Mansfeldensis), že "mal vyplazený jazyk ako obesenec", (Claudius de Saintes), že "mal skrútené ústa, zčernalé líca (maxillas nigricantes), červený a zdeformovaný krk, akoby ho niekto uškrtil" (P. Coster SJ 1570, a aj správa Mansfeldskej grófky). Spôsob Lutherovej smrti zostal tajomstvom, ku ktorému malo kľúč len niekoľko osôb.To trvalo do roku 1592, keď znamenitý katolícky apologéta a dejepisec Thomas Bozius zverejnil správu očitého svedka, vlastného Lutherovo sluhu. V diele "De signis ecclesiaae (v koline, V Rime 1592, 1593 T.II. lib XXIII xap.3) píše takto: "Luther, keď sa skvelo navečeral a veselý sa odovzdal spánku, v tú noc zahrdúsený zhynul. Počul som toto svedectvo od jeho služobníka, ktorý ako chlapec mu posluhoval, ale vrátil sa k nám (i.e. konvertoval na katolícku vieru), že Luther si sám povrazom biednu smrť spôsobil. Ale hneď, že všetkým domácim, ktorí o veci vedeli bola uložená prísaha, aby túto udalosť, pre česť evanjelia nerozširovali" (Lutherum sibimetipsi laqueo iniecto necem miserrimam attulisse sed datum protinus cunctis domesticis rei consciis ius iurandum ne factum divulgarent, Kryštúfek Smrt Lutherova, Čas.kat.duch. 1892).

Táto správa, podoprená vnútornými i vonkajšími dôvodmi našla prijatie u katolíckych autorov. Krátko nato, bola výpoveď tohoto sluhu spísaná, vytlačená a tiež zaslaná do Ríma. Najprv ju vydal Henrich Sedulius v Praescriptiones adversus haereses, Antverpiae 1606 uisťujúc o jej autenticite a pôvode a fide digno viro.Táto správa znie (čitateľ odpustí trochu komplikovanú barokovú syntax): "Sluhu Martina Luthera, opýtaného istým zbožným mužom na smrť svojho pána Martina, úprimná odpoveď a pravdivé vyznanie: Hoci ma povzbudzujú k odvrhnutiu strachu pred ľudskou nevôľou a urážkami a nabádajú ma k náležitému vydaniu svedectva zbožné prosby, však oveľa naliehavejšie ma k tomu ženie úcta k najvyššiemu Božstvu a všetkým Svätým. Viem dobre, že všade treba vzdávať slávu podivným skutkom Božím a že mám poslúchať rozkazu Božieho viac ako rozkazov ľudských. Tak napriek tomu, že mi veľmi dôrazne velikáni Nemecka hrozili, aby som nikomu zo smrteľníkov nehovoril o hroznom konci svojho pána Martina Luthera, predsa to nezatajím, ale zjavím ku cti Kristovej a vyrozprávam k poučeniu celej Katolíckej cirkvi, čo som sám videl a medzi prvými sa dozvedel a kniežatám v Eislebene zhromaždeným sám oznámil, súc nehnaný k nikomu nenávisťou ani k inému láskou či priazňou. Stalo sa teda, keď Martin Luther raz medzi znamenitými velikánmi (heroes) svojim chutiam trochu viac povolil, takmer opitý sa od nás nechal na lôžko odviesť a spať uložiť, my sme mu popriali dobrý spánok a odišli sme do svojej komory, kde sme nič osudné netušiaci ticho zaspali. Ale na druhý deň, vrátiac sa k svojmu pánovi, aby sme mu s obliekaním pomohli, videli sme - pre Boha! toho istého pána Martina vedľa lôžka visiaceho biedne obeseného (Martinum juxta lectum suum pensilem et misere strangulatum). Pri tomto zaiste hroznom pohľade na obesenie sme boli zachvátení nesmiernou hrôzou, ale nerozpakovali sme sa dlho. Ponáhľali sme sa k jeho kumpánom a kniežatám zo včerajšej pitky a oznámili sme im Lutherov biedny koniec. Oni, zachvátení nemenším strachom než my, začali hneď všetko sľubovať a mnoho nám dohovárať, aby sme predovšetkým o veci navždy verne pomlčali a aby nič na javo nevyšlo. Potom nám kázali ohyzdnú mrtvolu Lutherovu odrezať, na lôžko uložiť a medzi ľudom rozširovať, že môj pán Martin, náhlou smrťou zo sveta odišiel. Čo by sme boli na prosbu týchto kniežat, tak ako boli aj strážcovia Božieho hrobu zvedení veľkými sľubmi, urobili, keby nás akási nepremožiteľná sila pravdy nebola inak presvedčila. Tá síce občas zo strachu pred ľuďmi, z úcty, alebo z nádeje na zisk niekedy môže byť utlmená ale kôli pichľavému ostňu svedomia nikdy nemôže byť trvalo potlačená." (cf Majunke, Luther's Lebensende, Mainz 1891).

Theodor Petreius prijal výpoveď tohoto služobník do Catalogu haereticorum (Kolin 1629) a dodáva "čo som aj ja sám v istom spise v kolínskej knižnici zaznamenané videl". Tu treba uvážiť, že aj Petreiova aj Boziova i Seduliava kniha dostala tri aprobácie, cisársku, biskupskú a rehoľnú. Ak by teda cenzori neboli presvedčení o vierohodnosti tejto správy, neboli by knihy spomínané aprobácie dostali. Autori 17. storočia opierajúc sa o tieto potvrdenia prevzali Seduliovu správu do svojich spisov. Lutherovmu skutku sa bude málokto čudovať, ak vezme do úvahy jeho ohromnú vnútornú rozorvanosť a časté myšlienky na samovraždu.Prví protestanskí svedkovia Lutherovej smrti, ktorí chcú byť "očitými" svedkami, sú len veľmi kalnými prameňmi. Čo jeden tvrdí iný popiera. Aby sa predišlo rečiam, ktoré sa okamžite začali šíriť, zišli sa traja kazatelia, ktorí boli vtedy v meste, Ján Aurifaber, spolustolovník a famulus Lutherov, Justus Jonas, superintendent a hlavný kazateľ pri kostole Panny Márie v Halle a Michael Coelius, mansfeldský dvorný kazateľ, a zostavili spoločnú správu o posledných dňoch a smrti svojho majstra s názvom História o kresťanskom skone ctihodného pána doktora Martina Luthera. Tento spis bol preložený do rôznych jazykov, vytlačený v stotisícovom náklade a rozposielaný po celom Nemecku. Neskôr ho pripočítali do kropusu lutherovej spisby a teraz je pre všetkých protestantov "istým zdrojom informácii" o konci zakladateľa ich náboženstva.

Použitá literatúra:

F. Kryštúfek Církevní dejepis 1895
F. Kryštúfek Smrt Lutherova, Časopis .kat.duchovenstva, 1892
P. Majunke Luther's Lebensende Mainz 1891
P. Majunke Luther's testament an die Deutsche nation, Mainz 1891
P. Majunke Die historiche kritik uber Luther's Lebensende, Mainz 1891
P. Majunke An letztes Wort an die Luther-Dichter, Mainz 1891 

Väzenie-mučenie-prenasledovanie

28.10.2016 15:52

http://img.mediacentrum.sk/gallery/630/2171295.jpg

Aktuálne správy:

spravodajskenoviny.webnode.sk/

 

Väznení v zahraničí:

- Austrália: www.youtube.com/watch?v=LNOQESaT9-Y

- Irak: www.youtube.com/watch?v=K3EYwHK0Yio

- Mexiko www.youtube.com/watch?v=esUbPmfAdhc

- Nepál www.youtube.com/watch?v=SE3rBdsO-_M

- Panama: www.youtube.com/watch?v=s-N_x_TSG4A

- Pakistan: www.youtube.com/watch?v=ANT2w3HbtZI

- Peru www.youtube.com/watch?v=f2xrgexQ2Rg

- USA (Connecticut) www.youtube.com/watch?v=KSD3ZhFqhOo

- Venezuela www.youtube.com/watch?v=aSGPqhVgObg

- Venezuela www.youtube.com/watch?v=NNb7AbRw9AY

Exkomunikačná bula: "DECET ROMANUM PONTIFICEM" od pápeža: Leva X.

23.10.2016 22:21

 

                                                                                              

Preambule

Mocí od Boha mu svěřenou přísluší římskému papeži z Božího ustanovení a jmenování vyhlašovat duchovní a časné tresty podle toho, jak si to plně zaslouží každý jednotlivý případ. Účelem je potlačení ničemných záměrů zbloudilých lidi, kteří jsou tak uchváceni svým scestným podnětem k hanebným cílům, že zapomínají na bázeň před Pánem a zcela pohrdají kanonickými dekrety a apoštolskými ustanoveními a odvažují se formulovat nová a zfalšovaná dogmata a zavádějí zlo rozkolu do svaté Boží Církve - nebo podporovat a lnout k takovým rozkolníkům, kteří si dělají obchod z toho, že trhají šat našeho Vykupitele a jednotu pravé víry. Přísluší proto papeži, aby v obavách o Petrovu loď, jakoby plula bez kormidelníka nebo veslaře, proti takovým lidem a jejich následovníkům a proti jejich rozmnožování použil přísné tresty a dalšími vhodnými opatřeními zajistil, aby tito velmi mocní lidé oddaní podle své povahy zlým záměrům spolu se svými přívrženci nemohli klamat množství prostých lidí svou lží a svými zlovolnými praktikami, svádět je aby s nimi sdíleli jejich blud a jejich vlastní zkázu tím, že je otravují něčím, co se rovná zhoubné nemoci. Papeži také přísluší, aby po odsouzení rozkolníků a pro zamezení ještě větší zhouby a zmatku veřejně a otevřeně poukázal před všemi křesťany, jak se mají obávat postihu a trestu ti, kteří se takto proviňují, aby skrze veřejné vyhlášení se mohli obrátit s lítostí a výčitkami ke své pravé podstatě, bezpodmínečně se zřekli zakázaných projevů, obnovili své společenství a poslušnost, jak bylo řečeno v předchozí bule, a tak mohli uniknout Božím trestům ve všech stupních svého příslušného odsouzení.

I.

(Shrnutí předchozí buly Exsurge Domine)

II.

Byli jsme informováni, že poté, co naše předchozí bula byl veřejně vyvěšena, a od doby, kdy uplynula časová lhůta pro předepsanou odpověď – a touto bulou slavnostně oznamujeme všem křesťanům, že tyto lhůty (60 dní) uplynuly – mnozí z těch, kteří propadli bludům Martina Luthera, přijali naši bulu s jejím varováním a příkazy; Duch dobré rady je přivedl k zamyšlení nad sebou, vyznali své bludy a odvolali herezi jako před Naší instancí, vrátili se k pravé katolické víře, obdrželi požehnání a rozhřešení od těch, kteří byli oprávněni je udělit, a na různých místech v Německu byly veřejně spáleny knihy řečeného Martina, jak jsme to nařídili.

Nicméně samotný Martin, a působí nám velkou bolest a znepokojení, že to musíme říct, on, otrok zkažené mysli, s pohrdáním odmítl odvolat své bludy a zříci se jich v předepsané lhůtě a poslat Nám alespoň jedno slovo odvolání, jak jsme otcovsky žádali, anebo přijít sám k Nám, ba jako kámen, o který se klopýtá, nebál se psát a hlásat ještě horší věci než dříve proti Nám a tomuto Svatému stolci a katolické víře a druhé naváděl, aby udělali totéž.

Nyní je slavnostně prohlášen za heretika a rovněž tak ostatní, ať už jakéhokoliv stavu a postavení, kteří pranic nedbali na svou vlastní spásu, ale před zraky všech lidí se stali následovníky zhoubné a heretické Martinovy sekty, všichni ti, kteří mu otevřeně a veřejně poskytovali pomoc, podporu, rady a přízeň a dodávali mu odvahu k jeho neposlušnosti a zatvrzelosti a zabraňovali zveřejnění naší uvedené buly: tito lidé propadli trestům stanoveným v dané bule a je třeba s nimi naložit jako s heretiky vyloučenými ze společenství věřících křesťanů, jak praví Apoštol. ( Tit 3, 10-11)

III.

Je naším úmyslem, aby tito lidé byli legitimně klasifikováni stejnou měrou jako Martin a ostatní neblazí heretici a exkomunikováni, a to právě proto, že se přiřadili se stejnou tvrdohlavostí k hříchu řečeného Martina, sdíleli s ním jeho tresty a jeho jméno, nosili s ním všude s sebou označení „luteráni“ a tresty, které ho postihly. Naše předchozí pokyny byly zcela jasné a náležitě zveřejněné, a kdo se přidržuje přesně našich předchozích dekretů a prohlášení, má k dispozici dostatečná upozornění, důkazy a výroky.

Naše následující dekrety jsou obráceny proti Martinovi a dalším, kteří ho následují v tvrdošíjnosti v jeho zhoubném a zlořečeném cíli, stejně jako proti těm, kteří ho brání a hájí ozbrojenou tělesnou stráží, a těm, kteří se nebojí podporovat ho vlastními prostředky či jakýmkoliv jiným způsobem, a těm, kteří mají v úmyslu nabídnout a poskytnout mu pomoc, radu a přízeň. Všechna jejich jména, příjmení a postavení – ať už jsou jakkoliv vznešená – chceme, aby byla pokládána za postižená těmito dekrety se stejným účinkem, jako by byla jmenovitě jednotlivě uvedena v publikovaných dekretech a je třeba na ně aplikovat se stejnou účinností jejich články.

Na ně všechny vyhlašujeme a stanovíme výroky exkomunikace, anathema našeho trvalého odsouzení a interdiktu, zbavujeme jakékoli důstojnosti a cti je i jejich potomky, vyhlašujeme konfiskaci jejich jmění pro delikt urážky majestátu: o všech těchto dalších výrocích a trestech, které jsou stanoveny kanonickým právem na heretiky a které jsou uvedeny v našem předchozím dekretu, stanovíme, že jim propadají všichni tito lidé ke své záhubě.

IV.

Naší apoštolskou autoritou dodáváme k tomuto našemu prohlášení, že státy, teritoria, oblasti, města a místa, ve kterých tito lidé přechodně žili nebo která navštěvovali, spolu s jejich statky, města, která mají katedrály a metropolitní sídla, kláštery a jiné řeholní domy a posvátná místa, privilegovaná nebo neprivilegovaná – všechna bez výjimky jsou postižena naším církevním interdiktem, a pokud tento interdikt trvá, (s výjimkou případů uvedených v zákoně, ale i v takovém případě za zavřenou branou a bez osob postižených exkomunikací a interdiktem) nemůže zde být slavena mše svatá ani jiné bohoslužby. Nařizujeme a přikazujeme, aby lidé postižení trestem byli všude prohlášeni veřejně za exkomunikované, neblahé, zavržené, vypovězené, zbavené statků a neschopné je vlastnit. Všichni křesťané se jich musí přísně stranit.

V.

Chtěli bychom dát všem ve známost zlovolné dílo o Bohu a jeho Církvi, které Martin a jeho následovníci vytvořili bez ostychu ve své zaslepenosti. Chceme chránit stádo před nakaženým zvířetem v obavách, aby se jeho infekce nerozšiřovala na jeho zdravé ovce. Proto vydáváme následující příkaz jednomu každému patriarchovi, arcibiskupovi, biskupovi, prelátům patriarchálních a metropolitních katedrál, kolegiátních chrámů a řeholníkům všech řádů, i žebravých – privilegovaných i neprivilegovaných – ať sídlí kdekoliv, a to s veškerou silou víry a slibu poslušnosti a pod trestem exkomunikace, jak to požaduje provedení těchto přítomných nařízení, aby se postarali i v jiných chámech o zveřejnění, že Martin a jeho následovníci jsou exkomunikovaní, zavržení, odsouzení, zatvrzelí heretici postižení interdiktem, zbavení statků a neschopní je vlastnit a tak vyjmenováni a postiženi v těchto ustanoveních.

Budou stanoveny tři dny: vyhlašujeme kanonického varování a poskytujeme den první výstrahy, po něm druhý, ale třetí den nařizujeme definitivní nezvratné provedení našeho výnosu. To bude mít místo v neděli nebo o svátečním dnu, kdy se k bohoslužbě shromažďuje velké množství věřících. Nechť je pozdvižen kříž, zvony nechť zvoní, nechť jsou zapáleny svíce a po určitém čase zhašeny, hozeny na zem a pošlapány. Třikrát ať se do dálky házejí kameny a případně konají další obřady obvyklé v takových případech. Všem křesťanům nechť je přísně uloženo prchat před těmito lidmi.

Chtěli bychom vytvořit ještě další příležitost k potírání dotyčného Martina a dalších heretiků, o kterých jsme se zmínili, jejich jejich následovníků a stoupenců: Od nynějška, ukládáme všem patriarchům a všem dalším prelátům na základě jejich víry a jejich slibu poslušnosti, právě proto, že jsou pověřeni autoritou svatého Jeronýma potírat rozkoly, aby v této aktuální krizi, tak jak jim to ukládá jejich úřad, budovali obrannou zeď pro svůj křesťanský lid. Nesmí mlčet jako němí psi, kteří nemohou štěkat, ale musí ustavičně křičet a pozvedat hlas v kázáních a dosáhnout, aby proti odsouzeným článkům jmenovaných heretiků bylo hlásáno Boží slovo a pravda katolické víry.

VI.

Všem správcům farních kostelů a představeným všech řádů, privilegovaných i neprivilegovaných, nařizujme, aby ve stejných termínech – na základě síly své víry a slibů poslušnosti – jakožto Pánem povolaní byli jako oblaka, z nichž padají duchovní deště na Boží lid – aby se nebáli dát velkou publicitu odsouzením obsaženým v těchto článcích, jak je k tomu zavazuje jejich úřad. Stojí psáno, že dokonalá láska zahání strach. Nechť každý z vás přijme břímě této meritorní povinnosti v dokonalé zbožnosti; osvědčte se jako důslední ve svém postavení, tak horliví a pečliví ve slově i skutcích, aby od vaší práce s podporou Boží milosti bylo možno očekávat žně, takže svou zbožností nejen získáte onu korunu slávy, která je odměnou všem, kdo šíří a brání víru, ale abyste obdrželi také od nás a Svatého stolce bezmeznou chválu, jakou si zaslouží vaše úsilí.

VII.

Navíc, protože by bylo nesnadné předat toto oznámení s jeho vyhlášeními a nařízeními osobě Martina a ostatních exkomunikovaných z důvodu jejich mocné stráže, je naším přáním, aby veřejné vyvěšení této buly na vratech dvou katedrál – buď obou metropolitních nebo jedné katedrály a jedné metropolitní katedrály z chrámů v Německu, které v těch místech provede jeden z našich pověřenců, mělo stejně závaznou účinnost, aby bylo zřejmé, že Martin a ti další, které jsme jmenovali, byli odsouzeni ve všech rozhodujících bodech, jakoby tato bula jim byla osobně doručena a dána na vědomí.

VIII.

Bylo velmi obtížné předat tuto bulu na každé jednotlivé místo, kde by její zveřejnění bylo nezbytné. Proto je naším přáním a nařízením, aby její autorizovaná kopie s pečetí některého církevního preláta nebo jednoho z našich vyslanců a potvrzená rukou některého veřejného notáře měla by vystupovat všude se stejnou autoritou a účinností jako tento originál.

IX.

Není dovoleno klást žádné překážky našim snahám uvedeným v Apoštolských konstitucích a dekretech a ani v žádném z našich citovaných vyhlášení, která nehodláme rušit, ani vydávat protichůdné oznámení.

X.

Nikdo nesmí porušit toto ani žádné další naše rozhodnutí, spis, prohlášení, nařízení, ustanovení, vůli, dekret případně se mu protivit. Jestli se někdo odváží něčeho takového, nechť ví, že ho postihne hněv všemohoucího Boha a blažených apoštolů Petra a Pavla. Tak jsme promluvili.

Dáno u Svatého Petra 3. ledna léta Páně 1521 v VIII. roce Našeho Pontifikátu.

                                                                  

Podle 1. italského překladu, který pořídil Piergiorgio Seveso Pramen: Messa in latino 

CIA opravuje oscarový film Argo. Takto sa to naozaj odohralo

16.10.2016 02:54

WASHINGTON - Americká CIA v piatok prostredníctvom sociálnej siete Twitter uverejnila zoznam chýb v oscarovom filme Argo z roku 2012. Film mapuje záchranu amerických rukojemníkov počas iránskej revolúcie v roku 1979. Aj keď sa vo väčšine filmový príbeh zhoduje s realitou, niektoré momenty boli pridané z pera scenáristu.

CIA opravuje oscarový film Argo. Takto sa to naozaj odohralo

Film mapuje záchranu amerických rukojemníkov počas iránskej revolúcie v roku 1979. Zdroj:TASR/AP

Počas Iránskej islamskej revolúcie v roku 1979 americkú ambasádu v Teheráne obsadilo niekoľko študentov. 444 dní držali okolo 66 zamestnancov ambasády v zajatí a táto udalosť je známa ako Iránska rukojemnícka kríza. Bol to aj začiatok naštrbených vzťahov medzi USA a Iránom, ktoré sú dodnes napäté.

Šiestim diplomatom sa však v roku 1979 podarilo z obliehanej ambasády uniknúť a nájsť útočisko na kanadskej ambasáde.  Americká tajná služba CIA vymyslela spôsob ako dostať ich späť do USA -  diplomati sa mali vydávať za filmový štáb, ktorý vyberá miesta pre nakrúcanie vymysleného sci-fi filmu Argo. Po troch mesiacoch údajne strávených v rezidencii kanadského veľvyslanca následne na falošné kanadské pasy odleteli do Spojených štátov.

inzercia

Irán žaluje Hollywood. Za oscarové Argo

Práve príbeh tejto tajnej misie mapuje oscarový film Argo, ktorý režíroval Ben Affleck. Na výročie tejto udalosti však CIA vydala prostredníctvom sociálnej siete Twitter zoznam nezrovnalostí, ktorými scenáristi snímku upravili skutočnosť:

1. Šiesti diplomati nebývali od začiatku u kanadského veľvyslanca

Vo filme sa šesť diplomatov ihneď presunie do rezidencie kanadského veľvyslanca po tom, ako ambasádu obsadia Iránčania. V skutočnosti sa však päť z nich ukrývalo na rôznych miestach, až neskôr skončili u veľvyslanca. Jeden z nich napríklad dva týždne prespával na dlážke švédskej ambasády.

2. Film vynecháva účasť ďalšieho agenta v Teheráne

Argo zachytáva herca Ben Afflecka v hlavnej úlohe ako agenta CIA Tony Mendeza. Mendez je podľa filmu jediným agentom v Teheráne, ale v skutočnosti boli v teréne dvaja agenti. Totožnosť druhého agenta, ktorého úsilie v úspešnej misii snímok vynecháva nie je známa.

3. Scéna s diplomatmi na trhovisku je vymyslená

Divákov v kine zaujala napínavá scéna, kedy sa šesť diplomatov presunie na rušné trhovisko aby predstierali, že sú súčasťou filmového štábu a hľadajú miesto na natáčanie. Toto sa v skutočnosti nestalo.

Zdroj: twitter.com/CIA

4. Diplomatov nezadržali na letisku pri pokuse o útek

Ďalší nervydrásajúci moment vo filme nastane, keď diplomatov pri kontrole zadržia na letisku. Keďže predstierajú, že sú filmovým štábom, personál letiska telefonuje do amerického filmového štúdia aby overil si ich totožnosť. V skutočnosti bol vybraný veľmi skorý let aby sa predišlo kontrole a nikto nebol na letisku zadržaný.

5. Záverečná naháňačka na odletovej dráhe sa nestala

Lietadlo ešte v záverečných minútach filmu prenasleduje polícia, ktorá sa ho snaží zastaviť pred odletom. V skutočnosti však operácia prebehla bez väčších komplikácií. Aj keď Iránčania rozlúštili zoskartované materiály vďaka tkáčom kobercov, neodhalili už identitu amerických diplomatov v poslednej minúte na rozdiel od filmu. Odlet prebehol pokojne, až na hodinové technické meškanie letu.

Ak chcete o tomto príbehu vedieť viac, môžete si pozrieť sprístupnené materiály CIA.

Zdroj: Mashable.com

aktualne.atlas.sk/cia-opravuje-oscarovy-film-argo-takto-sa-to-naozaj-odohralo/dnes/zaujimavosti/

Benedikt XVI. hovoří v knižním rozhovoru o své rezignaci i o papeži Františkovi

14.10.2016 12:01

Ačkoli Benedikt XVI. od své rezignace veřejně hovoří jen zřídka, přesto krátce poté, co odstoupil, poskytl několik dlouhých rozhovorů německému novináři Peteru Seewaldovi, v nichž se dotkl témat, jako je reforma kurie, jeho rezignace a názor na papeže Františka. Rozhovory, které se uskutečnily několik měsíců po Benediktově rezignaci (28. února 2013), budou 9. srpna celosvětově vydány knižně, uvedl italský denník Corriere della Sera.

Benedikt XVI. hovoří v knižním rozhovoru o své rezignaci i o papeži Františkovi

Kniha má přibližně 240 stran, v němčině se nazývá „Letzte Gespräche“, tedy „Poslední rozhovory“, a „věnuje se nejdůležitějším životním obdobím Josepha Ratzingera“.

 

K těmto obdobím patří i Benediktovo dětství za nacistického režimu, objevení povolání ke kněžství, útrapy za války a působení ve Vatikánu až do jeho zvolení papežem. Kniha rovněž popisuje jeho „úzkosti“ pociťované v prvních dnech po zvolení nástupcem svatého Petra, „bolestné“ rozhodnutí odstoupit a i jeho názor na papeže Františka.

 

V odpovědích na Seewaldovy otázky Benedikt hovoří o sobě, své víře, svých slabinách, soukromém životě, skandálech a kontroverzích i o svém pontifikátu obecně a vysvětluje důvod, proč se rozhodl rezignovat – „což zpočátku sdělil jenom několika důvěryhodným lidem, aby se zabránilo úniku této informace,“ píše se v Corriere della Sera.

Emeritní papež hovoří také o reformě kurie, aféře „Vatileaks“, kterou mnozí označují za důvod jeho odstoupení, a popisuje rozdíly mezi sebou a Františkem ve světle „jedinečných rysů“ svých a svého argentinského nástupce.

 

28. června ve Vatikánu při oslavách 65. výročí svého kněžského svěcení Benedikt řekl papeži Františkovi, že od okamžiku jeho zvolení „mě denně niterně dojímá vaše dobrota... vnitřně mi dává více než vatikánské zahrady“.

 

„Vaše dobrota je důvodem, proč se cítím bezpečně,“ řekl svému nástupci.

Seewald, autor nové knihy, v roce 2010 napsal také knihu rozhovorů s Benediktem nazvanou „Světlo Slova: Papež, Církev a znamení doby“. Dříve vydal dvě knihy o tehdejším kardinálovi Josephu Ratzingerovi – „Sůl země“ a „Bůh a svět“.

 

„Poslední hovory“ jsou tedy čtvrtou knihou tohoto novináře o Benediktovi, jež vyšly od jeho zvolení na stolec svatého Petra, během jeho pontifikátu a po jeho rezignaci.

Agentura CNA Seewalda kontaktovala s žádostí o komentář ke knize, autor však odpověděl, že by o ní prozatím nechtěl hovořit.

 

V rozhovoru s CNA po vydání titulu „Světlo světa“, jenž vyšel v roce 2010, Seewald řekl, že Benedikt „je jedním z největších myslitelů katolické církve; člověk s velkým srdcem a... povahou bojovník, člověk, který bude pevně stát uprostřed bouře a který se nebojí“.

 

„Je to člověk, jenž nezůstal vězet v minulosti ani v přítomnosti. Je však pevnou součástí naší doby,“ řekl Seewald a dodal, že vždy považoval Benedikta za „velmi moderního člověka, jenž je vždy přístupný dialogu, který podporuje a usiluje o něj“.

„Řekl bych, že je to čestný člověk a rozhodně jedna z největších osobností naší doby... Je to člověk vždy ochotný naslouchat, protože on není jen velkým myslitelem, ale také velkým duchovním učitelem“.

 

Ve světě, který často bývá „slepý“, je důležité mít někoho „s takovýmto nezlomným postojem otevřenosti,“ řekl a vyjádřil své přesvědčení, že Benedikt „bude mnohem více oceňován v budoucnosti“, než byl ve své době.



16. 07. 2016, EWTN                                   

Benedikt XVI. v novém rozhovoru hovoří o své rezignaci

14.10.2016 11:58

V nově zveřejněném rozhovoru emeritní papež Benedikt XVI. prozrazuje, že k rezignaci jej přivedla „veliká únava“ a uvědomění si, že mu chybí výdrž cestovat.

Benedikt XVI. v novém rozhovoru hovoří o své rezignaci

V rozhovoru s teologem Eliem Guerrieem, zveřejněném v italské deníku La Repubblica, emeritní papež říká, že se rozhodl rezignovat po cestě do Mexika a na Kubu v roce 2012, kdy „silně zakusil meze své vlastní fyzické výdrže“. Řekl, že přemýšlel o Světových dnech mládeže 2013, které se měly konat v Rio de Janeiru, a uvědomil si, že tak dalekou cestu nezvládne.

 

„Od počátku jsem si byl vědom svých omezení,“ pověděl Benedikt svému tazateli. Když dospěl k závěru, že mu tělesná slabost znemožňuje plnit řádné povinnosti, rozhodl se odstoupit. Říká, že chtěl vydržet ve službě po celý Rok víry a dokončit práci na své encyklice o víře, ale uvědomil si, že nedokáže dostát všem svým závazkům.

 

Emeritní papež tvrdí, že cítí „hluboké společenství a přátelství“ se svým nástupcem. Říká, že mu papež František často prokazuje přátelská gesta a jeho laskavost je „pro mě v této poslední etapě mého života obzvláštní milostí“. 

rcmonitor.cz/vatikan/7506-Benedikt-XVI-v-novem-rozhovoru-hovori-o-sve-rezignaci-

ROZHOVOR so slovenskými lovcami duchov: Máme dôkazy, niekedy ide poriadne do tuhého!

11.10.2016 12:55
Slovenskí lovci duchov
Slovenskí lovci duchov
22.04.2015 16:30

BRATISLAVA - Ak vás zaujímajú záhady, paranormálne javy či iné veci medzi nebom a zemou, potom vás určite poteší existencia jednej slovenskej skupiny, ktorá sa venuje lovu duchov. Jej členom sa už dokonca podarilo nazhromaždiť dostatok dôkazov o tom, že nejestvujú len živí a mŕtvi, ale aj niečo (alebo niekto) ďalšie a zatiaľ veľmi nepoznané.

Slovak Ghost Hunters je tím ľudí, ktorý sa zaoberá pátraním po paranormálnych javoch. Chodí na rôzne miesta a snaží sa získať nahrávku tajných bytostí. My sme porozprávali s vedúcim tímu Matejom Cíchom, aby nám priblížil činnosť skupiny a najmä dôkazy, ktoré majú ľudí presvedčiť o existencii duchov.

Topky: Kedy ste sa začali zaujímať o duchov, ako dlho Vás už oslovuje táto tematika?

Matej: Odmalička ma fascinovalo niečo tajomné, niečo také, po čom ľuďom chodí mráz po chrbte. Nechcel som byť ani hasičom ani kozmonautom. Najprv som chcel byť lovcom tornád. S odstupom času som sa začal zaujímať o paranormálne javy. Fascinovali ma knihy s touto tematikou, ale aj televízne programy. A samozrejme informácie na internete. Mojím snom bolo mať skupinu, svoj tím, ktorý sa zaujíma o to, čo ja. Na Slovensku niečo také chýba. A verím, že ľudia majú o to záujem, len im to treba ukázať.


Najznámejšia slovenská ufologička o paranormálnych stretnutiach


Máte osobné skúsenosti s prítomnosťou duchov, resp. nejakých nadprirodzených síl?

Osobné skúsenosti mám. Začalo to tým, že na našom vlastnom rodinnom dome sa diali všelijaké nevysvetliteľné veci.  Padali obrazy, pukali sviečky a bolo cítiť mrazenie cez telo. Ako keby dačo pri vás stálo. A v noci, keď ste boli v posteli, mali ste pocit, že vás niečo sleduje. Moja ďalšia skúsenosť bola na vojenskom cintoríne, kde sa mi podarilo nahrať na diktafón hlas malého chlapca. Spočiatku som mal strach, ale vždy som v sebe pociťoval niečo, čo ma do toho tlačilo. Na tom vojenskom cintoríne som bol úplne sám. A hlas chlapca bol taký, ako keby stál hneď pri mne. Mojím ďalším miestom bol napríklad Slavín, kde sa mi ozvali na nahrávke Rusi. Zaujímavé veci som zažil aj na cintoríne vo Važci. Bol som tam dvakrát a zakaždým sa niečo prihodilo. Prvý raz sa mi ozval dosť razantne nemecký vojak. A to som tam bol sotva polhodinu. Druhýkrát som tam už bol aj cez noc a strávil som tam niekoľko hodín. Nahral som ďalšie hlasy a dokonca aj jedného Slováka.

 

 

 

Mám odtiaľ aj videozáznam, na ktorý som nahral orb, ktorý prešiel skrz mňa. Orb je vlastne duch, ktorý sa niekdy zobrazuje v podobe bielej gule. Mojou zatiaľ najúspešnejšou akciou, kde som už bol s vlastným tímom ľudí, bola návšteva bývalej psychiatrie v Pezinku. Od začiatku až  do konca sa niečo dialo.

 

Najaktívnejšia miestnosť v liečebni
ROZHOVOR so slovenskými lovcami

 

Hneď na začiatku sa nám ozval pacient, ktorý nám povedal, že tam býva. Potom sme zistili, že tam býva až deväť duchov. Ľudí z môjho tímu voľačo potiahlo za bundu a mňa dvakrát za bejzbalovú palicu, ktorú nosím kvôli bezpečnosti pri sebe.

 

Orb v pezinskej nemocnici
ROZHOVOR so slovenskými lovcami

 

Jedna kamarátka mi zas vravela, že jej dvojročné dieťa sa s niekým stále rozpráva. Tak ma zavolala a potvrdilo sa, že sa tam nachádza duch nejakej ženy.

V 13. sekunde je počuť ženský hlas

 

 

 

Od 10. sekundy je počuť ženský spev. Treba počúvať veľmi pozorne a hlasno

 

 

 

Čomu presne sa venuje vaša skupina SGH, v čom spočíva jej činnosť?

Slovak Ghost Hunters loví duchov. Nebavilo ma stále naháňať kamarátov či pôjdu alebo nepôjdu so mnou, lebo nie každý ma na to žalúdok. Chcelo to niečo poriadne, niečo, čo bude fungovať ako rodina. A nakoniec sa podarilo. Je nás teraz šesť, ktorí máme rovnakú záľubu.

 

ROZHOVOR so slovenskými lovcami

 

Činnosť našej skupiny spočíva v tom, že ideme na dané miesto, kde strávime niekoľko hodín. Najlepšie v noci, keď je pokoj a človek sa môže plne sústrediť. Snažíme sa s duchom nadviazať kontakt. Najlepšie sú miesta, kde sa už niečo stalo, kde umierali ľudia, alebo sa stala tragédia. Čiže staré nemocnice, alebo miesta z druhej svetovej vojny. Raz by sme chceli navštíviť aj koncentračný tábor. Našim cieľom je nahrať ducha na diktafón alebo nakrútiť na kameru. A následne ukázať ľuďom, aby videli, čo sme zažili. Niekedy ide naozaj do tuhého a môže to byť nebezpečné.

Zaznamenali ste už nejaké podivné, nevysvetliteľné úkazy aj na Slovensku, príp. v zahraničí?

Okrem záhadných zvukov mám aj jednu veľmi zaujímavú fotku. Spravil som ju chvíľu po tom, ako som navštívil vojenský cintorín v Petržalke. Bol som vonku so psami, akurát mi prišiel aj z Anglicka špeciálny fotoaparát na fotenie duchov. A tak som skúsil odfotiť, čo sa deje za mnou. A na fotke sa ukázalo, že niečo ide za mnou. Boli to nejaké nohy.

 

ROZHOVOR so slovenskými lovcami

 

Ďalší zážitok mala moja priateľka u mňa doma. Jeden večer sme pozerali film a sedeli sme na gauči v obývačke. A priateľka sa otočila dozadu, aby sa pozrela do kuchyne a vtom začala kričať. Videla stáť v kuchyni chlapa v kabáte a s klobúkom. Môže sa totiž stať, že si ducha dovediete aj domov. A mne sa to pravdepodobne podarilo. Človek sa musí nad to povzniesť, lebo inak hrozí, že vás to pohltí. Treba si udržať chladnú hlavu. Preto mám v tíme ľudí, ktorí to dokážu. Nie sme žiadna sekta, len hľadáme a zaznamenávame duchov. Niekedy sa môže aj stať, že vám duch povie dokonca svoje meno. A vy ho potom nájdete niekde v záznamoch, že zomrel pred sto rokmi.

Ako reaguje na vašu skupinu okolie?

Je to také všelijaké, u nás sa o tejto tematike príliš nehovorí. Ľudia buď veria alebo nie. S pomocou našej skupiny SGH sa chceme dostať do povedomia ľudí. Ľudia milujú tajomno a my to chceme ukázať. Skutočnú realitu.

www.topky.sk/cl/13/1469531/ROZHOVOR-so-slovenskymi-lovcami-duchov--Mame-dokazy--niekedy-ide-poriadne-do-tuheho-

 

Slovenskí krotitelia duchov sú z Lučenca

11.10.2016 12:35

http://img.blesk.cz/img/1/normal620/2462201_ghost-evidence-krotitele-duchu-duchari-slovensko-duchove.jpg

Noci trávia na strašidelných miestach, len aby si mohli nahrať hlas duchov a vyfotografovať ich. Pre niekoho fikcia a rozprávka, pre partiu mladých ľudí z Lučenca možno budúce zamestnanie.

 

Štyria kamaráti sa rozhodli, že prídu na to, čo stojí za záhadnými javmi v ich okolí. Pátrajú po duchoch a tvrdia, že vďaka rádiofrekvenčným vlnám s nimi aj komunikujú. Preslávia sa ako noví krotitelia?

"Inšpirovali sme sa americkým seriálom, ktorý sa venoval reálnemu vyšetrovaniu paranormálnych javov. Zaujímajú nás, a hoci si nás mnohí mýlia s filmovými lovcami duchov, my tieto zvláštne úkazy len vyšetrujeme a objasňujeme,“ vysvetľuje Ronnie, líder lučeneckej skupiny Ghost Evidence. Tá vznikla pred rokom. Tvoria ju štyria kamaráti Ronnie (19), Peter (19), Stea (18) a Adam (19).

Vyhľadávajú miesta, ktoré sú známe zo strašidelných príbehov, i dejiská tragických nehôd. "Spočiatku sme skúšali duchov zachytávať cez videá a fotografie. Keď sa nám začalo dariť, snažili sme sa s nimi komunikovať cez rádiofrekvenčné vlny,“ hovorí Peter.

Využívajú na to špeciálny nahrávač, ktorý zachytáva elektronický hlas. Hlasy duchov podľa nich počujú len na takýchto nahrávkach. Takisto postavy a neznáme svetelné úkazy v podobe kruhov sa, ako pripomínajú, objavujú len na fotografiách. Mladí ľudia vysvetľujú, že svetelné kruhy predstavujú energiu, ktorou sa na fotografiách duchovia prezentujú. Ináč ich nevidia ani nepočujú.

Miestom bohatým na nevysvetliteľné úkazy je podľa členov skupiny chátrajúca budova bývalého internátu v Lučenci. Tam sa im niekoľkokrát prihovoril duch menom Anna. „Myslím, že si zaslúži, aby sa jej príbeh nejakým spôsobom objasnil,“ vysvetľuje Ronnie, ktorý nepozná okolnosti jej smrti. "Ľudia hovoria, že na internáte bývalo dievča menom Anna, ktorá záhadne zomrela na mestskom jarmoku v Lučenci. Nevieme prečo, ale naviazala sa na internát,“ doplnila Stea.

Okrem Anny je v budove internátu podľa nich prítomný aj duch neznámeho muža. Ten na rozdiel od dievčaťa reaguje na ich prítomnosť agresívne. "Keď sme raz odchádzali z internátu, zazvonil mi telefón. V momente, keď som chcel zodvihnúť, zacítil som čudné vibrácie v ruke a telefón mi odletel,“ opisuje Ronnie.

Pri každej pátracej akcii duchom vysvetľujú, prečo práve to miesto vyšetrujú a uisťujú ich, že prišli v dobrom. "Ľudia si myslia, že ich rušíme a vyháňame. Ale my s nimi len prirodzene komunikujeme,“ dodáva Stea. Na pátranie je podľa nej ideálny nočný pokoj, keď na mieste strávia takmer celú noc. "Ak tu niekto zostal, potrebuje niekomu niečo odkázať, niečo povedať. My im chceme iba pomôcť, aby odišli a našli svoj pokoj,“ dodáva Ronnie.

Strach nemajú. Priznávajú však, že kedysi sa tmy báli a do kúpeľne chodili len s mobilným telefónom. Po absolvovaní prvej akcie v jednom z lučeneckých bytov, kde spozorovali presúvanie stoličiek, škrabance na tele či čudný zápach v kúpeľni, si strach nepripúšťajú. " Ak máme strach, duch sa tým doslova živí a môže sa stať, že si ho na seba pritiahneme,“ objasnila Stea.

Za rok stihli preskúmať päť opustených miest v okolí Lučenca. Každá akcia si podľa nich vyžaduje nielen rozsiahlu prípravu, ale po nej si musia dopriať poriadny oddych. Ich cieľom je vyšetrovať objekty aj mimo okresu a stať sa profesionálmi. "My sme tiež skeptici a každé buchnutie sa najprv snažíme racionálne vysvetliť. Nevyhľadávame miesta len preto, že vyzerajú strašidelne. Najprv zisťujeme, čo by tam mohlo vyvolať paranormálne javy,“ dodal Peter. Tipy im dávajú ľudia na sociálnej sieti.

Skupina teraz pracuje na prvom dokumentárnom filme vo vlastnej réžii, ktorý obsahuje zaujímavé príhody. Pri rozprávaní o ňom nezachádzali do úplných detailov. "Všetko uvidíte v našom dokumente. Mal by byť pripravený v polovici januára,“ prezradila Stea.

spravy.pravda.sk/regiony/clanok/341069-slovenski-krotitelia-duchov-su-z-lucenca/

Kontroverzná história a boj Flašíkovej v politike

05.10.2016 12:04
Video: Europoslankyňa Monika Flašíková-Beňová hovorí o doterajšom fungovaní koalície
Europoslankyňa Monika Flašíková-Beňová s Robertom Ficom.
Zdroj: TASR
 
 
Europoslankyni Flašíkovej-Beňovej treba uznať, že si celkom verí. Hrá sa v Smere na odvážnu rebelku. Otvorene vyhlasuje, že Kaliňák má odísť. A trpezlivo čaká na svoju šancu…

Je sympatické, že aspoň niekto sa v Smere opováži zvyšovať hlas. Zároveň je ale smutné, že je to práve Monika Flašíková-Beňová.

Jej hra na „spravodlivý hnev" a čistotu je totiž celkom nezlučiteľná s jej minulosťou. A s minulosťou Fedora Flašíka.

Predohra k politickej kariére Moniky Beňovej sa začala v roku 1997. Za vlády Vladimíra Mečiara. Viacerí Mečiarovi ministri ohlásili, že pozičné rádio Twist potrebuje konkurenta. Vzniklo Rádio Koliba. Viedla ho 29-ročná Monika Beňová. Zrejme preto, že bola šikovná. 

Akcionármi boli Fedor Flašík jeho kamarát Martin Glváč. Obaja boli okrem toho aj akcionármi agentúry Donar, ktorá dostávala od štátnych firiem stovky miliónov korún na reklamné a marketingové služby. A tie isté služby potom flašíkovci poskytovali aj Mečiarovmu HZDS.

V roku 1998 podnikateľ Vladimír Poór zorganizoval megalomanský predvolebný snem HZDS na „svojom“ futbalovom štadióne v Trnave. Po boku Mečiara vtedy sedeli Poór, Flašík a… Monika Beňová.

Mali to pekne rozbehnuté.

 

 

 

Po boku Fica

Potom prišlo niečo, čomu sa v politike hovorí volebná nehoda. Mečiar a HZDS v roku 1998 vypadli z hry. A išlo im o krk.

Krátko na to mečiarovskí privatizéri a podnikatelia – Vladimír Poór, Jozef Brhel, Juraj Široký, Ivan Kiňo, Ján Gabriel a Fedor Flašík – dali hlavy dokopy. A vymysleli projekt novej, „čistej“ politickej strany. Tá mala v ich biznise nahradiť nepoužiteľné (izolované) HZDS.

Podarilo sa. V roku 1999 vznikol Smer. Brhela mal údajne zastupovať Kaliňák. Širokého mal zastupovať Paška… A Flašíka mala zastupovať Beňová. Všetci sa postupne stali podpredsedami. 

A reklamný mág Flašík sa stal šéfom volebného štábu. Preložené do zrozumiteľnejšej reči: mal vyberať peniaze od sponzorov. A financovať kampaň.

Ficova britva

Vo voľbách 2002 Smer pohorel. Skončil za SDKÚ. Fico na nahneval na Flašíka. Odstrihol ho. A v nemilosti sa ocitla aj Beňová. V roku 2004 skončila v Národnej rade a odišla do europarlamentu.

Vo voľbách 2006 už volebný štáb viedol Marek Maďarič. Lenže – Flašík mal poza chrbát strany, neoficiálne, ďalej vyberať od sponzorov milióny korún.

Keď sa to Fico dozvedel, urobil svoj prvý radikálny krok. Tesne pred voľbami z kandidátky vyrazil Beňovú a desať ďalších flašíkovcov. Na naliehanie Kaliňáka vtedy Fico ušetril len Glváča (ktorý dnes vášnivo obhajuje Kaliňáka ako ministra vnútra). 

V tom istom roku (2006) Beňová prišla aj o funkciu podpredsedníčky Smeru.

Fico však málokedy radikálne riešenia doťahuje do konca. Neurobil tak ani v prípade flašíkovcov.

Flašíková ostala europoslankyňou a členkou Smeru.

Flašíkovci v Bratislave

A podnikateľ Flašík – s pomocou Glváča a Kaliňáka – ostal v pozadí bratislavských štruktúr Smeru. V tichosti si robil svoj biznis. S pomocou Beňovej. 

Už v roku 2005 europoslankyňa Beňová úspešne kandidovala vo voľbách do bratislavského VÚC. Stala sa poslankyňou a vicežupankou Bajana.

Oplatilo sa.

Podľa viacerých svedkov zo župy jej kanceláriu pravidelne „okupoval" podnikateľ Fedor Flašík. Bol to práve on, kto mal stáť za projektom športovo-obchodného centra Danube Arena za 70 miliónov eur. 

Župa vtedy prihrala lukratívne bratislavské pozemky súkromnému investorovi. Spornú nájomnú zmluvu (na 100 rokov za euro) podpisovala vicežupanka Beňová. Urobila to po župných voľbách 2009, krátko pred výmenou vedenia.

Europoslankyňa Beňová v roku 2006 kandidovala aj na primátorku Bratislavy. Neuspela.

Potom prišli župné voľby 2013, kde bojovala o funkciu županky bratislavského kraja. Opäť neúspešne.

Flašíkovcom sa v Bratislave akosi prestalo dariť. Do najvyššej politiky ich Fico nepustil. A v komunálnej politike sa nepresadili.

Niekedy v tomto čase si chcela podľa našich informácií skupina flašíkovcov posunúť svojich ľudí aspoň do štátnej správy. Neprešlo to cez Kaliňáka.

Odvtedy je vraj Flašíková-Beňová nahnevaná a s Kaliňákom sa prestala stretávať. 

Dnes zrejme Flašíkovej-Beňovej došlo, že buď má zlaté časy za sebou. Alebo musí zariskovať. A zabojovať.

Vybrala si druhú možnosť. Odvtedy má vedenie Smeru kritikov. A „alternatívu". Flašíkovcov.

www.aktuality.sk/clanok/378642/komentar-daga-danisa-flasikova-ako-hlavny-kritik-smeru-smutne/?utm_source=azet.sk&utm_medium=box-magaziny-aktuality_koktejl&utm_content=clanok1&utm_campaign=HP-new2

 

Kontroverzný Kard.Bourke nepríjma učenie pápeža za učenie Cirkvi

19.09.2016 22:02

Kardinál Raymond Burke vyhlásil, že postsynodálna apoštolská exhortácia pápeža Františka nemôže zmeniť učenie Cirkvi. Zdôraznil, že dokument nemá vieroučný charakter.

"Cirkev mala v minulosti mylnú tendenciu interpretovať každé jedno pápežovo vyhlásenie ako záväzné, čo je pochopiteľne absurdné,".


"Pápež František sám uviedol hneď v úvode, že postsynodálna exhortácia nie je výsledkom Magistéria."

Burke dodáva, že preto osobné úvahy pápeža netreba zamieňať so záväznou vieroukou. 

"Niektorí ľudia majú mylnú predstavu, že keď sa jedná o pápežskú apoštolskú exhortáciu, vyplýva nám z toho povinnosť uznať to ako 'božskú a katolícku vieru' (Kánon 750, § 1) a nasledovať všetko, čo je napísané v dokumente," tvrdí Burke.

"Katolícka cirkev trvá na dodržiavaní prikázaní Petrovho úradu, ktorý ustanovil náš Pán, a nikdy netvrdila, že každé vyhlásenie Petrovho nástupcu má byť neomylnou vieroukou."

Kardinál varuje, že neschopnosť rozlišovať medzi osobnými názormi pápeža a učením Učiteľského úradu Cirkvi "má negatívny vplyv na veriacich a oslabuje svedectvo Cirkvi ako Kristovho tela vo svete".

Podľa kardinála Burkeho nemôžeme exhortáciu chápať ako revolúciu v Cirkvi alebo radikálny odklon od jej učenia, pretože jediným kľúčom k správnej interpretácii dokumentu amoris Laetitia je nemenné učenie Cirkvi a jej nariadenia.  viď učenie Krista

Tento dokument spôsobuje, že veriaci sú zmätení, a môže vyvolať pohoršenie aj u iných ľudí dobrej vôle, ktorí sa obracajú na Krista a Jeho Cirkev, aby učili a v praxi uplatňovali pravdivú náuku o manželstve a jeho ovocí, rodine, ktorá je základnou bunkou života cirkvi a každej spoločnosti, "dodal na záver Burke.

1 | 2 | 3 | 4 >>