* Cirkevné SLOBODOMURÁRSTVO
Šelma má na hlave dva rohy, podobne ako Baránok. So symbolom obety je úzko spätý symbol kňazstva – dva rohy. Pokrývku hlavy s dvoma rohmi nosil v Starom zákone veľkňaz. Mitru – s dvoma rohmi – nosia biskupi Cirkvi na označenie plnosti svojho kňazstva.
Čierna šelma podobná leopardovi označuje slobodomurárstvo. Dvojrohá šelma, podobná Baránkovi, označuje slobodomurárstvo, ktoré preniká do vnútra Cirkvi, to jest cirkevné slobodomurárstvo, ktoré sa rozšírilo zvlášť medzi členmi hierarchie.
Túto slobodomurársku infláciu do vnútra Cirkvi som už predpovedala vo Fatime, ked som vám oznámila, že satan prenikne až do vrcholu Cirkvi.
Ak je úlohou slobodomurárstva strhávať duše do zatratenia tým, že ich vedie k uctievaniu falošných božstiev, cieľom cirkevného slobodomurárstva je dokonca zničiť Krista a jeho Cirkev vytvorením nového idolu, t.j. falošného Krista a falošnej Cirkvi.
(13.jún 1989 / Panna Mária - Don Stefano Gobbi )
Prísny TRADICIONALIZMUS v Cirkvi
Z vidění sv. Anny Kateřiny Emmerichové
„Viděla jsem obrovské množství lidí, kteří byli zaměstnáni bouráním dómu svatého Petra, ale také jiné, kteří se pokoušeli o jeho stavbu spojení všech jejich pomocníků obepínalo celý svět a já jsem žasla nad spojitostmi. Ničitelé strhávali celé kusy zdiva a byli mezi nimi obzvlášť přívrženci různých sekt a odpadlíci.
Jako podle plánu a příkazů bourali ti lidé, kteří byli oblečeni v bílé zástěry s modrým lemem a kapsami. Měli zednická kladívka zastrčena za pasem, ale na strhávání zdí se sami nepodíleli, nýbrž jen kladívky na zdivu naznačovali, kdo, kde a jak má vybrat kus zdiva. Jinak byli oblečeni v šatech různého typu.
Byli to velcí, tlustí, vážení lidé i v uniformách s hvězdičkami, ale ti sami nepracovali, jen řídili celou akci. K mému zděšení jsem viděla mezi těmito zednáři i katolické kněze někdy hned nevěděli, kde bourat dál aby si byli jistí, vyhledali jednoho ze svých, který měl velkou knihu, jakoby zakreslenou plány stavby a postupu ničení. Potom narýsovali zednickým kladívkem přesně, kde se má bourat dál a hned bylo zdivo dole. Tito lidé bourali s naprostým klidem a jistotou, ale utajeně a byli stále jako na číhané.
Celou noc jsem se musela dívat, jak nepřátelé vláčí Pána Ježíše na Kalvarii a trýzní jej!
Vidím takovou spoustu zrádců! Oni nesnášejí, když se jim říká, že je něco špatně. Všemu a každému dají za pravdu, jen aby se mohli dát oslavovat světem, nepřítelem Krista!
Budovali velikou a bláznivou církev, kde by si byli všichni rovni, a tam, kde stál oltář, bylo pusto a strašlivo…
Mělo to být pravé společenství nesvatých, jedno stádo pod jedním pastýřem, katolíci, evangelíci a všechny sekty se stejnými právy…“
Na počátku 17. století se zjevila Panna Maria v Ekvádore ako Panna Dobrého díla. Zjevení a uctívánie její zázračné sošky schvalovala Katolická církev od počátku.
Nejdůležitější proroctví Panny Marie Dobrého díla hovoří o celosvětové krizi v Církvi a ve společnosti, která měla začít v 19. století a rozšířit se během 20. století. Dňa 20. ledna 1610, v Quitu v Ekvádoru se Panna Maria zjevila řeholní matce Mariane de Jesus Torres s berlou v pravé ruce a svým božským Synem v levé, aby “všichni poznali, že jsem milosrdná a chápavá. Ať přijdou ke mně, protože já je povedu k Němu”. Řekla, že ve 20. století ” Satan bude téměř úplně vládnout prostřednictvím zednářských sekt. Aby dosáhl tuto obecnou zkaženost, zaměří se zejména na děti. Běda synům těch dob”.
Matka Mariana de Jesus Torres (1563-1635) byla španělskou sestrou řádu Neposkvrného Početí. Počet vizí a mystických omilostnění, které jí byly uděleny jako i zázraky, které se staly na její přímluvu, jsou nesčetné. V den jejího prvního sv. přijímání, když měla 9 let, se jí zjevila Panna Maria a řekla jí, že se stane řeholnicí Jejího Neposkvrněného početí v Novém světě. V roce 1577, ve věku pouze 13 let, Mariana v doprovodu rodiny opustila domov, aby založila větev Řádu Neposkvrněného početí Panny Marie v Ekvádoru.
V roce 1582, kdy se matka Mariana modlila před Nejsvětější svátostí, poprvé uviděla hereze, rouhání a nečistotu, které měly za trest zaplavit svět ve 20. století. Panna Maria se jí zeptala: “Má dcero, obětuješ se za obyvatele této doby?” Matka Mariana odpověděla: “Jsem ochotná.” 
Od šoku, který utrpěla z vidění záplavy takové hrůzy naší doby, matka Mariana padla mrtvá.
Před Božím soudem jí byla dána možnost: buď zůstat v nebi nebo se vrátit do světa. Podle vzoru Panny Marie, která opustila slávu nebes, aby chránila své děti během těchto těžkých let Církve, matka Mariana se rozhodla vrátit se do života. (Druhá smrt a vzkříšení se udála na Velikonoční neděli v roce 1588.)
Panna Maria popsala zneužití, které mělo napadnout všechny svátosti: “Bude těžké přijmout svátost křtu a i biřmování.” Varovala, že ďábel se bude vytrvale snažit zničit zpověď a svaté přijímání. Naříkala nad mnohými svatokrádežemi a zneužitími Nejsvětější svátosti, které měly nastat. Svátost pomazání se bude podceňovat a mnoho lidí zemře, aniž by ji dostalo.
O svátosti manželství, která symbolizuje jednotu Krista s jeho Církví, řekla toto: “ zednáři, kteří budou tehdy u moci, budou vydávat hanebné zákony, aby odstranili tuto svátost a usnadnili všem život v hříchu. V tomto okamžiku nejvyšší nouze Církve, ti, kteří budou mít mluvit, budou mlčet.”
Panna Maria matce Mariane řekla, že „duše, které zůstanou věrné v těchto těžkých časech, budou potřebovat velkou sílu vůle, stálost, heroickost a důvěru v Boha. Přijdou chvíle, kdy se vše bude zdát ztraceno a paralyzováno“, ale – Ona slibuje – právě to bude okamžik, kdy se začne “šťastný začátek celkové obnovy”. “Moje hodina přijde,” předpověděla, “když úžasným způsobem svrhnu pyšného Satana, rozdrtím ho pod svýma nohama, uváži ho řetězem v pekelné propasti, takže Církev a zemi osvobodím od této kruté poroby.“ (zatl)